Bezprostřední biomechanické a fyziologické změny v kontextu okamžitého účinku peroneální funkční elektrostimulace: pilotní studie

Východiska: Peroneální funkční elektrostimulace (FES) je běžně využívaná metoda kompenzace syndromu padající špičky, který vzniká v důsledku cévních mozkových příhod (CMP). Kromě okamžitého ortotického efektu se předpokládá, že FES může indukovat i krátkodobé neuromuskulární a centrální adaptační procesy, které se podílejí na jejím dlouhodobém terapeutickém účinku. Cílem této pilotní studie bylo zhodnotit bezprostřední vliv terapie chůze pomocí FES a porovnat naše pilotní pozorování se současnou evidencí. Soubor: Pilotní měření zahrnovalo 10 pacientů po CMP s hemiparetickou chůzí a syndromem přepadávající špičky. Metody: Kinematické parametry chůze byly vyšetřeny na chodícím pásu Zebris Rehawalk FDM-T před aplikací FES a bezprostředně po ní. Terapie FES probíhala po dobu 20 minut při současné chůzi na pásu. Vedle objektivních parametrů bylo hodnoceno i subjektivní vnímání efektu terapie. Výsledky: Signifikantní zlepšení se projevila majoritně v parametrech stojné fáze neparetické dolní končetiny, která nepřímo poukazují na žádoucí prodloužení švihové fáze stimulované paretické dolní končetiny. Subjektivní hodnocení bezprostředního efektu FES bylo převážně pozitivní, zejména s ohledem na hodnocení celkové kvality chůze. Závěry: Pilotní pozorování naznačují, že FES může bezprostředně ovlivnit biomechanické parametry chůze, zejména neparetické končetiny, a zároveň zlepšit subjektivní vnímání chůze. Opakovaná sumace těchto bezprostředních změn může být základním mechanismem dlouhodobého terapeutického účinku FES. K potvrzení těchto závěrů jsou nezbytné rozsáhlejší studie.